DeoQuest and TweetignwithGOD

 

All Questions
prev
Předchozí:4.11 Proč má církev svoje vlastní zákony?
next
Následující:4.13 Co je vlastně hřích?

4.12 Co je milost?

Povolání ke svatosti

Milost je dar Božího nadpřirozeného života; je to Ježíšův velký dar pro nás (Jan 1,17) Jan 1,17: Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. . Skrze svou milost nám Bůh pomáhá věřit, žít v přátelství s Bohem, žít jako křesťané.

Milost mění náš přístup ke světu: mnoho věcí, které nám často připadají důležité (peníze, majetek, moc, kariéra), se najednou stane méně významnými. A naopak jiné věci se stanou důležitějšími, například láska k Bohu a bližnímu.

Milost je dar od Boha, který nám pomáhá žít jako dobří křesťané. Bez milosti nemůžeme věřit, nemůžeme se obrátit, nemůžeme konat dobro.
Moudrost církve

Co je to milost?

Milostí rozumíme Boží láskyplný dar, jímž nás Bůh pozvedá k účasti na svém životě a uschopňuje nás jednat z lásky k němu. Je to pomáhající síla, kterou nás zahrnuje. Skrze kříž a vzkříšení Ježíše Krista nám Bůh věnuje veškerou svou lásku a dává se nám v milosti. Milost je všechno to, co nám Bůh dává, aniž bychom si to v nejmenším zasloužili.

„Milost,“ prohlašuje papež Benedikt XVI., „je spočinutí pod Božím pohledem, dotek jeho lásky.“ Milost není věc, nýbrž Boží sebesdílení člověku. Bůh nedává nikdy méně než sebe samého. [Youcat 338]

Co je to milost, která ospravedlňuje?

 Milost je nezasloužený dar, jímž nás Bůh pozvedá k účasti na svém trinitárním životě a uschopňuje nás jednat z lásky k němu. Nazývá se milostí habituální (trvalý stav), posvěcující nebo zbožšťující, protože nás posvěcuje a zbožšťuje. Je nadpřirozená, protože zcela závisí na nezasloužené iniciativě Boha a přesahuje schopnosti rozumu a síly člověka. Vymyká se tedy naší zkušenosti. [KKKC 423]

Jaké jsou další druhy milosti?

Vedle habituální milosti rozlišujeme: aktuální neboli pomáhající milosti (příležitostné dary); svátostné milosti (dary vlastní jednotlivým svátostem); zvláštní milosti neboli charismata (jejichž účelem je společné dobro církve), mezi nimi milosti stavu, které provázejí církevní služby a životní povinnosti. [KKKC 424]

Jak na nás působí Boží milost?

Boží milost nás vtahuje do vnitřního života trojjediného Boha, do vzájemné lásky  Otce, Syna a Ducha svatého. Uschopňuje nás k životu v Boží lásce a k tomu, abychom v síle této lásky dokázali jednat.

Milost je nám vlita působením Ducha svatého, je to nadpřirozený dar. Milostí Boží se křtem stáváme Božími dětmi a dědici nebeského království (milost posvěcující). Dává nám trvalou náklonnost k dobrému. Milost nám pomáhá poznat, chtít a konat všechno, co vede k dobrému, do nebeského království (milost pomáhající). Zvláštním způsobem působí milost ve svátostech (svátostná milost), které se stávají podle vůle našeho Spasitele místy setkávání s Bohem. Milost se také projevuje ve zvláštních darech milosti, kterými jsou obdarováváni jednotliví křesťané (charismata) nebo ve zvláštní moci, která je přislíbena pro stav manželský, pro stav řeholní a pro stav duchovní (milost stavu). [Youcat 339]

Co k tomu říkají církevní otcové

Modlíme se a žádáme, aby se v nás uskutečňovala Boží vůle. K tomu, aby se v nás mohla naplňovat, je zapotřebí Boží vůle – tedy jeho pomoci a ochrany, neboť nikdo není silný svou vlastní silou, ale je v bezpečí díky Boží shovívavosti a milosrdenství. [Sv. Cyprián, Modlitba Páně, kap. 14 (ML 4, 528)]