4.16 Ke kterému svatému se mám modlit? Je jich tolik!
Každý z mnoha svatých ukazuje svým vlastním způsobem, jak úžasná je Boží láska k nám. Během svého života naprosto důvěřovali Ježíši, a tím se nám stali příkladem. Svatí se za nás v nebi modlí a my je můžeme žádat o jejich přímluvu.
Vezmi si třeba sv. Zdislavu, sv. Ludmilu nebo sv. Antonína z Padovy. Každý z těchto svatých nám slouží jako příklad – každý jinak, svým vlastním způsobem. Jejich víra a oddanost Bohu je uschopnily nadřadit potřeby jiných těm svým. Tímto způsobem prokázali svou velkou lásku k bližním.
Co znamená „společenství svatých“?
Ke „společenství svatých“ patří všichni lidé, živí i zemřelí, kteří vložili veškerou svou naději v Ježíše a kteří k němu byli přivtěleni křtem. Protože tvoříme v Kristu jedno tělo, žijeme ve společenství zahrnujícím jak nebe, tak i zemi.
Církev je větší a živější, než bychom často předpokládali. Patří do ní živí i zemřelí, ať ještě procházejí procesem očišťování, nebo už jsou v Boží slávě, známí i neznání, velcí světci i docela nenápadní lidé. Můžeme si navzájem pomáhat bez ohledu na hranici smrti. Můžeme prosit o přímluvu své patrony nebo oblíbené světce, ale i své zesnulé příbuzné, o nichž věříme, že už jsou u Boha. A naopak svými přímluvami můžeme přispět na pomoc našim zemřelým blízkým, kteří ještě procházejí vlastním očištěním. Cokoliv jednotlivec vykoná nebo vytrpí pro Krista, připočítává se k prospěchu všech. Bohužel však zároveň opačně platí, že každý hřích toto společenství poškozuje. [Youcat 146]
Jaký význam má jméno, které při křtu dostáváme?
Jménem, které dostáváme při křtu, nám Bůh říká: „Neboj se, vždyť jsem tě vykoupil, dal jsem ti jméno, jsi můj!“ (Iz 43,1)
Ve křtu se člověk nerozplývá v jakémsi anonymním božství, nýbrž je potvrzen právě ve své jedinečnosti. Dostat při křtu určité jméno znamená, že Bůh mě zná; řekl mi své „ano“ a navždycky mě přijímá v mé nezaměnitelné individuálnosti. [Youcat 201]
Proč by si katechumeni měli vybírat své křestní jméno po nějakém velkém světci?
Nemáme lepší vzory ani lepší pomocníky než svaté. Je-li mým patronem světec, mám u Boha přítele. [Youcat 202]
Církev nás během liturgického roku vybízí, abychom si připomínali zástupy svatých, tedy těch, kteří žili lásku v plnosti, dovedli milovat a následovat Krista ve svém každodenním životě. Říkají nám, že touto cestou mohou jít všichni. Musím říct, že mnozí svatí jsou pro mou osobní víru opravdovými hvězdami nebeské klenby dějin. Jejich dobrota, která uzrála ve víře církve, je pro mne nejbezpečnější apologií křesťanství a znamením toho, kde je pravda. (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 13. dubna 2011)
