4.17 Jak se člověk stane svatým?
Ve všech dobách existovali křesťané, kteří byli mimořádně otevření pro Boží milost. Církev tyto křesťany od samého počátku dávala za vzor a prohlašovala je za své svaté (kanonizovala je). Toto oficiální prohlášení za svaté nám dává jistotu, že jsou v nebi a přimlouvají se za nás.
Církev ustanovila přesný proces kanonizace. Po smrti může být člověk prohlášen nejprve za „služebníka Božího“, pak za „ctihodného“, později „blahoslaveného“ a nakonec za „svatého“. Svatým se může stát každý, a to životem v úzkém vztahu s Ježíšem, i když ne všichni takoví lidé jsou oficiálně prohlášeni za svaté.
Co znamená „společenství svatých“?
Ke „společenství svatých“ patří všichni lidé, živí i zemřelí, kteří vložili veškerou svou naději v Ježíše a kteří k němu byli přivtěleni křtem. Protože tvoříme v Kristu jedno tělo, žijeme ve společenství zahrnujícím jak nebe, tak i zemi.
Církev je větší a živější, než bychom často předpokládali. Patří do ní živí i zemřelí, ať ještě procházejí procesem očišťování, nebo už jsou v Boží slávě, známí i neznání, velcí světci i docela nenápadní lidé. Můžeme si navzájem pomáhat bez ohledu na hranici smrti. Můžeme prosit o přímluvu své patrony nebo oblíbené světce, ale i své zesnulé příbuzné, o nichž věříme, že už jsou u Boha. A naopak svými přímluvami můžeme přispět na pomoc našim zemřelým blízkým, kteří ještě procházejí vlastním očištěním. Cokoliv jednotlivec vykoná nebo vytrpí pro Krista, připočítává se k prospěchu všech. Bohužel však zároveň opačně platí, že každý hřích toto společenství poškozuje. [Youcat 146]
Máme být všichni „svatí“?
Ano, všichni pokřtění jsou povoláni ke křesťanské svatosti. Smyslem našeho života je sjednotit se v lásce s Bohem. Být „svatý“ znamená dovolit Bohu, „aby v nás žil svůj život“ (Matka Tereza).
Každý člověk si klade otázku: Kdo jsem a proč jsem tady, jak se dopracuji k naplnění svého života? Křesťanská víra nám odpovídá: Teprve dosažením svatosti se člověk stává tím, k čemu ho Bůh stvořil. Teprve ve svatosti nalezne skutečnou harmonii se sebou samým a se svým Stvořitelem. Svatost ale není nějaká lidská dokonalost, ale je to sjednocení s vtělenou Láskou, Ježíšem Kristem. Ten, kdo takto získá nový život, nalezne sebe samého a stává se svatým. [Youcat 342]
Drazí mladí, církev potřebuje pro novou evangelizaci pravé svědky: muže a ženy, jejichž život je proměněn setkáním s Ježíšem; muže a ženy schopné předat tuto zkušenost druhým. Církev potřebuje svaté. Všichni jsme povoláni ke svatosti, pouze svatí mohou obnovit lidstvo. Na této hrdinské cestě evangelia nás mnozí předešli. Vybízím vás, abyste se často dovolávali jejich přímluvy. (Papež Jan Pavel II., poselství k XX. světovému dni mládeže 2005, čl. 7, 6. srpna 2004)
