Všechny tweety
Předchozí:
Následující:
hetero- en homo-fiele stellen

4.24 Proč je církev proti sňatkům lidí stejného pohlaví?

Sexualita

Někteří lidé se cítí přitahováni více k osobám vlastního pohlaví než opačného. To samo o sobě není hřích. Homosexuální jednání však hříchem je, a to ve Starém i v Novém zákoně (1 Kor 6,9-10) 1 Kor 6,9-10: Nebo nevíte, že nespravedlivým se nedostane podílu v Božím království? Nemylte se! Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani zhýralci, ani lidé zvrácení, ani zloději, ani lakomci, ani opilci, ani utrhači, ani lupiči nebudou mít v Božím království účast. . Podle katolíků je manželství svazkem mezi mužem a ženou. „Homosexuální manželství“ nemůže být plodné stejným způsobem jako manželství mezi mužem a ženou, kteří si svou lásku projevují sexuálním stykem, z něhož se mohou přirozeně narodit děti.

Zároveň ale nesmíme lidi tvrdě odsuzovat. Je velký rozdíl mezi tím, kým člověk je, a jak jedná. Je důležité, aby křesťan jednal s každým člověkem s úctou a citlivě.

> Více se můžeš dočíst v knize

Homosexuální sklony jsou v protikladu k významu a smyslu sexuality. Církev jasně prohlašuje, že manželství osob stejného pohlaví není možné.

Moudrost církve

Jaké jsou hlavní hříchy proti čistotě?

Hříchy, které těžce odporují čistotě, každý podle povahy vlastního předmětu, jsou: cizoložství, sebeukájení (masturbace), smilstvo, pornografie, prostituce, znásilnění a homosexuální praktiky. Tyto hříchy jsou projevem neřesti chlípnosti. Jsou-li spáchány na nezletilých, jsou ještě těžším útokem proti jejich tělesné a mravní integritě. [KKKC 492]

Jak pohlížet na ty, kteří se cítí být homosexuály?

Církev věří, že v řádu stvoření je zakotvena potřeba doplnění a vzájemná přitažlivost muže a ženy, aby tak mohl být předáván život dětem. Proto církev nemůže schvalovat homosexuální praktiky. Avšak křesťané mají projevovat člověku úctu a lásku, a to bez ohledu na jeho sexuální orientaci, protože Bůh respektuje a miluje všechny lidi.

Na zemi nenajdeme žádného člověka, který by neměl svůj původ ve spojení otce a matky. Proto mnozí homosexuálně orientovaní lidé velice bolestně vnímají zkušenost, že je eroticky nepřitahuje opačné pohlaví a že se jejich vztahu nedostane tělesné plodnosti, která odpovídá přirozenosti člověka a božskému řádu stvoření. Bůh je ale k sobě často vede neobvyklými cestami: nedostatek, ztráta nebo zranění – jsou-li uznány a přijaty – se mohou stát odrazovým můstkem ke skoku do náruče toho Boha, který činí všechno dobré a který se dává nalézt mnohem více jako Spasitel než jako Stvořitel. [Youcat 65]

Jak se církev dívá na homosexualitu?

Bůh stvořil člověka jako muže a ženu a tělesně je určil jednoho pro druhého. Církev nicméně bezvýhradně přijímá lidi s homosexuální orientací a odmítá jakoukoliv formu jejich diskriminace. Současně však  jednoznačně prohlašuje, že forma sexuálního soužití osob téhož pohlaví neodpovídá řádu stvoření. [Youcat 415]

Co k tomu říkají papežové

Pokud jde o plány postavit svazky mezi homosexuálními osobami naroveň manželství, neexistuje žádný důvod pro to, aby se mezi životním společenstvím homosexuálů a Božím plánem s manželstvím spatřovala nějaká analogie, a to ani ve vzdáleném smyslu. Je nepřijatelné, aby místní církve byly v této otázce vystavovány nátlaku a aby mezinárodní organizace podmiňovaly finanční pomoc chudým zemím zavedením zákonů, které by umožňovaly „manželství“ mezi osobami stejného pohlaví. (Papež František, Amoris Laetitiae [Radost z lásky], apoštolská exhortace o lásce v rodině, čl. 251, 19. března 2016)