3.35 Co jsou to svátosti?
Bůh ví, že bez jeho pomoci se k němu nemůžeme dostat blíž. Proto Ježíš ustanovil svátosti. Skrze svátosti je s námi Bůh velmi konkrétním způsobem a dává nám svou milost, což je podíl na jeho vlastním životě.
Svátosti jsou dveřmi, skrze něž nám Bůh dává možnost přistupovat k jeho milosti. Existuje sedm svátostí: křest, biřmování, eucharistie, svátost smíření, pomazání nemocných, svátost manželství a kněžství.
Jak se uskutečňuje uvedení do křesťanského života?
Uskutečňuje se svátostmi, které jsou základem křesťanského života: věřící, znovuzrození křtem, jsou posíleni biřmováním a živeni eucharistií. [KKKC 251]
Co se požaduje od křtěnce?
Od každého křtěnce se požaduje vyznání víry, vyjádřené osobně v případě křtu dospělého člověka, nebo vyjádřené rodiči a církví, je-li křtěno dítě. Také kmotr nebo kmotra a celé církevní společenství mají účast na odpovědnosti za přípravu křtu (katechumenát) a také za rozvoj víry a křestní milosti. [KKKC 259]
Které jsou svátosti k službě společenství?
Dvě svátosti, svátost svěcení (kněžství) a manželství, udělují milost pro zvláštní poslání v církvi a slouží k budování Božího lidu. Přispívají zvláště církevnímu společenství a spáse druhých. [KKKC 321]
Mají svátosti nějakou vnitřní logiku, která by je navzájem spojovala?
Všechny svátosti jsou setkáním s Ježíšem Kristem, protože on sám je svátostí všech svátostí. Rozdělují se na iniciační svátosti, které uvádějí do křesťanského života: křest, biřmování a eucharistie; dále na uzdravující svátosti: svátost smíření (pokání) a svátost nemocných; a nakonec svátosti společenství a poslání: svátost manželství a svátost kněžství.
Křest nás spojuje s Ježíšem Kristem. Biřmování nám uděluje jeho Ducha. Eucharistie nás s ním sjednocuje. Svátost pokání nás usmiřuje s Ježíšem. Svátostí nemocných nás Ježíš uzdravuje, posiluje a utěšuje. Ve svátosti manželství nám přislibuje svou lásku v naší lásce a svou věrnost v naší věrnosti. Skrze svátost kněžství mohou kněží odpouštět hříchy a slavit mši svatou. [Youcat 193]
Proč nám Pán Ježíš daroval svátost smíření a svátost nemocných?
Kristova láska hledá ztracené a uzdravuje nemocné. Proto jsme dostali darem svátosti uzdravení a obnovení, ve kterých jsme osvobozováni od hříchu a posilováni v tělesné a duševní slabosti. [Youcat 224]
Které svátosti jsou k službě společenství?
Pokřtěný a biřmovaný křesťan může v církvi ještě přijmout dvě svátosti, jimiž přijímá osobní poslání a v nichž je Bohem povolán ke službě: je to svátost kněžství a svátost manželství.
Obě svátosti mají jedno společné: jsou určeny druhým. Nikdo není vysvěcen jenom sám pro sebe, stejně tak nikdo nevstupuje do manželského stavu jenom sám pro sebe. Svátost kněžství i svátost manželství mají budovat Boží lid, tzn. jsou jakýmsi kanálem, jímž může proudit Boží láska do světa. [Youcat 248]
Život modlitby má základ především v účasti na liturgii církve. Aby náš vnitřní život mohl růst, potřebujeme účast na mši svaté a přistupovat ke svátosti smíření. Tak je celý život prostoupen samotným Kristem a jeho milostí. Právě on totiž řekl: „Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“ (Jan 6,56). Eucharistie je duchovní pokrm, z něhož zvláštním způsobem čerpáme duchovní sílu pro náš život svědectví, abychom tak mohli nést hojné ovoce. Z toho důvodu je účast na nedělní mši tak důležitá. (Papež Jan Pavel II., homilie v Gorzowě, 2. června 1997)
