DeoQuest and TweetignwithGOD

 

All Questions
prev
Předchozí:3.39 Jak se mám správně zpovídat?
next
Následující:3.41 Proč se ženy a ženatí muži nemůžou stát kněžími?

3.40 Je pomazání nemocných totéž jako poslední pomazání?

Svátosti

Pomazání nemocných je určeno komukoliv, kdo je kupříkladu vážně nemocný, lidem v nebezpečí života i těm, kdo se chystají podstoupit závažnou operaci. Bůh nám chce touto svátostí dodat sílu, pokoj a odvahu ke snášení nemoci a zranění, někdy nás také fyzicky uzdravit.

Kněz používá k pomazání nemocných svěcené oleje. Lidé tento akt nazývají „poslední pomazání“. Avšak poslední svátostí, kterou člověk před smrtí přijímá, pokud je toho schopen, není pomazání nemocných, ale eucharistie.

Nečekej se zavoláním kněze dlouho: pomazání nemocných je pro nemocné a umírající. Dává člověku sílu a někdy i tělesné uzdravení.
Moudrost církve

Jak je prožívána nemoc ve Starém zákoně?

Člověk Starého zákona v nemoci zakouší své meze a zároveň vnímá, že nemoc je tajemným způsobem spojena s hříchem. Proroci nahlížejí, že nemoc může mít i výkupnou hodnotu za hříchy vlastní i hříchy druhých. Tak byla nemoc prožívána před Bohem, od něhož si člověk vyprošoval uzdravení. [KKKC 313]

Co ukazuje Kristův soucit s nemocnými?

Kristův soucit s nemocnými a jeho četná uzdravení nemocných jsou jasným znamením, že s ním přišlo Boží království, a proto i vítězství nad hříchem, utrpením a smrtí. Svým utrpením a smrtí Kristus dává utrpení nový smysl: ve spojení s Kristovým utrpením se může stát prostředkem očištění a spásy pro nás samé i pro druhé. [KKKC 314]

Jak se církev chová k nemocným?

Církev dostala od Pána úkol uzdravovat nemocné a snaží se ho uskutečnit jak péčí, kterou poskytuje nemocným, tak přímluvnou modlitbou, kterou ji doprovází. Především však má zvláštní svátost ve prospěch nemocných, ustanovenou samotným Kristem a dosvědčenou svatým Jakubem: „Je někdo z vás nemocný? Ať si zavolá představené církevní obce a ti ať se nad ním modlí a mažou ho olejem ve jménu Páně“ (Jak 5,14–15). [KKKC 315]

Komu je určena svátost nemocných?

Svátost nemocných může přijmout každý věřící člověk, který se ocitá v kritickém zdravotním stavu či situaci.

Svátost nemocných může člověk přijmout v životě vícekrát. Proto má smysl žádat o tuto svátost i v mladém věku, má-li člověk například podstoupit závažnou operaci. Mnozí křesťané v této situaci spojují svátost nemocných se svátostí smíření; pro všechny případy chtějí předstoupit před Boha s čistým svědomím. [Youcat 243]

Jak se slaví svátost nemocných?

Podstatou obřadu při slavení této svátosti je modlitba spojená s pomazáním čela a rukou nemocného posvěceným olejem. [Youcat 244]

Kdo uděluje svátost pomazání nemocných?

Tuto svátost mohou udělovat pouze biskupové nebo kněží. [KKKC 317]

Jaké účinky má svátost pomazání nemocných?

Tato svátost uděluje zvláštní milost, která nemocného mnohem důvěrněji spojuje s Kristovým utrpením, k jeho vlastnímu prospěchu a k prospěchu celé církve, dává mu posilu, pokoj a odvahu a jestliže se nemocný nemohl vyzpovídat, působí také odpuštění hříchů. Je-li to Boží vůle, nejednou vede i k tělesnému uzdravení. V každém případě připravuje nemocného na přechod do Otcova domu. [KKKC 319]

Co je to viatikum?

Je to eucharistie, kterou přijímají ti, kteří se chystají opustit pozemský život a přejít do života věčného. Ve chvíli přechodu z tohoto světa k Otci je přijetí těla a krve Krista, který zemřel a vstal z mrtvých, semenem věčného života a silou vzkříšení. [KKKC 320]

Proč se má církev zvláště zajímat o nemocné?

Ježíš nám ukazuje:trpíme-li my, trpí nebe. Bůh si dokonce přeje být poznáván v jednom „z těchto mých nejposlednějších bratří“ (Mt 25,40). Proto Ježíš uložil svým učedníkům péči o nemocné jako prvořadý úkol. Vybízí je: „Uzdravujte nemocné!“ (Mt 10,8), a zaslibuje jim k tomu božské zmocnění: „… ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy ... na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se“ (Mk 16,17-18).

Křesťanství od počátku staví do centra své pozornosti lidi staré, nemocné a potřebné. Matka Tereza, která sbírala umírající z kalkatských stok, je pouze jedním z článků dlouhého řetězu křesťanů, ujímajících se lidí opomíjených a vyvržených na okraj společnosti. Právě v nich poznávají Ježíše. Jsou-li křesťané skutečně tím, čím mají být, vychází z nich uzdravující moc. Některým je dokonce dáno uzdravovat jiné mocí Ducha Svatého z jejich tělesných neduhů (dar uzdravovat, charismata). [Youcat 242]

Co k tomu říkají církevní otcové

Není pochyby, že tato slova (v Listě sv. apoštola Jakuba, 5,14-15) se vztahují na věřící, kteří jsou nemocní a kteří mohou být pomazáni svatým olejem křižma, které je připraveno biskupem. Nejen kněží, ale všichni křesťané mohou být tímto olejem pomazáni. [Sv. Innocenc I., Dopis Decentiovi (TCT, 322-323)]