4.12 Co je milost?
Milost je dar Božího nadpřirozeného života; je to Ježíšův velký dar pro nás (Jan 1,17) Jan 1,17: Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. . Skrze svou milost nám Bůh pomáhá věřit, žít v přátelství s Bohem, žít jako křesťané.
Milost mění náš přístup ke světu: mnoho věcí, které nám často připadají důležité (peníze, majetek, moc, kariéra), se najednou stane méně významnými. A naopak jiné věci se stanou důležitějšími, například láska k Bohu a bližnímu.
Co je to milost?
Milostí rozumíme Boží láskyplný dar, jímž nás Bůh pozvedá k účasti na svém životě a uschopňuje nás jednat z lásky k němu. Je to pomáhající síla, kterou nás zahrnuje. Skrze kříž a vzkříšení Ježíše Krista nám Bůh věnuje veškerou svou lásku a dává se nám v milosti. Milost je všechno to, co nám Bůh dává, aniž bychom si to v nejmenším zasloužili.
„Milost,“ prohlašuje papež Benedikt XVI., „je spočinutí pod Božím pohledem, dotek jeho lásky.“ Milost není věc, nýbrž Boží sebesdílení člověku. Bůh nedává nikdy méně než sebe samého. [Youcat 338]
Co je to milost, která ospravedlňuje?
Milost je nezasloužený dar, jímž nás Bůh pozvedá k účasti na svém trinitárním životě a uschopňuje nás jednat z lásky k němu. Nazývá se milostí habituální (trvalý stav), posvěcující nebo zbožšťující, protože nás posvěcuje a zbožšťuje. Je nadpřirozená, protože zcela závisí na nezasloužené iniciativě Boha a přesahuje schopnosti rozumu a síly člověka. Vymyká se tedy naší zkušenosti. [KKKC 423]
Jaké jsou další druhy milosti?
Vedle habituální milosti rozlišujeme: aktuální neboli pomáhající milosti (příležitostné dary); svátostné milosti (dary vlastní jednotlivým svátostem); zvláštní milosti neboli charismata (jejichž účelem je společné dobro církve), mezi nimi milosti stavu, které provázejí církevní služby a životní povinnosti. [KKKC 424]
Jak na nás působí Boží milost?
Boží milost nás vtahuje do vnitřního života trojjediného Boha, do vzájemné lásky Otce, Syna a Ducha svatého. Uschopňuje nás k životu v Boží lásce a k tomu, abychom v síle této lásky dokázali jednat.
Milost je nám vlita působením Ducha svatého, je to nadpřirozený dar. Milostí Boží se křtem stáváme Božími dětmi a dědici nebeského království (milost posvěcující). Dává nám trvalou náklonnost k dobrému. Milost nám pomáhá poznat, chtít a konat všechno, co vede k dobrému, do nebeského království (milost pomáhající). Zvláštním způsobem působí milost ve svátostech (svátostná milost), které se stávají podle vůle našeho Spasitele místy setkávání s Bohem. Milost se také projevuje ve zvláštních darech milosti, kterými jsou obdarováváni jednotliví křesťané (charismata) nebo ve zvláštní moci, která je přislíbena pro stav manželský, pro stav řeholní a pro stav duchovní (milost stavu). [Youcat 339]
Modlíme se a žádáme, aby se v nás uskutečňovala Boží vůle. K tomu, aby se v nás mohla naplňovat, je zapotřebí Boží vůle – tedy jeho pomoci a ochrany, neboť nikdo není silný svou vlastní silou, ale je v bezpečí díky Boží shovívavosti a milosrdenství. [Sv. Cyprián, Modlitba Páně, kap. 14 (ML 4, 528)]
