2.46 Jak vstoupila katolická církev do dvacátého století?
Na počátku 20. století církev v mnoha zemích světa velice vzkvétala. Avšak v jiných zemích byla také pronásledována, třeba ve Francii, Portugalsku, Rusku, Španělsku a Mexiku.
V evropských zemích byl hojný počet kněží, řeholníků a řeholnic. Mnozí z nich se z Evropy vydávali hlásat evangelium na další kontinenty. Papežové vyzývali všechny věřící k růstu ve víře, kupříkladu častějším přijímáním eucharistie. Během první světové války papež pracoval na přinášení smíření mezi bojujícími stranami.
Pontifikát sv. Pia X. zanechal v církevních dějinách nesmazatelnou stopu a vyznačoval se mocným úsilím o reformu, kterou shrnuje jeho heslo „Instaurare omnia in Christo“, Obnovit všechno v Kristu. Jeho působení se skutečně dotýkalo nejrůznějších oblastí života církve. Hned od začátku se věnoval reorganizaci římské kurie. Další důležitou oblastí jeho působení byla věroučná formace Božího lidu. On sám proto sestavil katechismus. Pius X. věnoval značnou pozornost reformě liturgie, zejména posvátné hudby, jež vede věřící ke hlubšímu životu modlitby a k plnější účasti na svátostech. (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 18. srpna 2010)
