2.44 Co je První vatikánský koncil?
První vatikánský koncil se konal v letech 1869 a 1870. Ačkoli ve Francii právě skončilo období pronásledování církve započaté Francouzskou revolucí, v mnoha dalších zemích Evropy narůstaly proticírkevní nálady.
Koncil uvažoval o tom, jak dosáhnout náležité rovnováhy mezi intelektem (rozumem) a vírou a prohlašoval, že pro správné porozumění Ježíšovu poselství jsou nezbytné obě složky. Vzhledem k tomu, že byla stále větší měrou zpochybňována autorita církve, koncil definoval nauku o neomylnosti papeže v případě slavnostně vyhlášeného učení týkajícího se víry a mravů.
Víme, že první vatikánský koncil byl přerušen německo-francouzskou válkou, a proto se stal poněkud jednostranným fragmentem. Nauka o papežském primátu, která byla v oné historické chvíli Bohu díky definována, tak velmi potřebná v bezprostředně následujícím období, byla jenom jedním prvkem rozsáhlejší, předpokládané a připravované nauky o církvi. Zůstalo tedy jen u zlomku. Lze říct, že kdyby zůstalo pouze u tohoto fragmentu, klonili bychom se k jednostrannosti. Církev by byla jenom papežským primátem. Hned od začátku proto existoval úmysl eklesiologii prvního vatikánského koncilu dokončit. (Papež Benedikt XVI., promluva při setkání s římskými kněžími, 14. února 2013)
