2.29 K jakému duchovnímu znovuzrození došlo ve středověku?
Ve středověku mnozí řeholníci i laici začali více uvažovat o tom, jaké místo má Ježíš v jejich každodenním životě. Ve 12. a 13. století bylo založeno mnoho nových klášterů a řeholních řádů, jako jsou cisterciáci, františkáni nebo dominikáni. Vznikala též různá laická bratrstva (např. špitální).
Ve 13. století bylo uvažování o pravdách víry nesmírně obohaceno výborně propracovanými teologickými debatami (tzv. scholastika). V intelektuálním prostředí vzniklo mnoho univerzit.
V každé generaci se rodí svatí, s nimiž přichází tvořivost obnovy, a oni neustále provázejí dějiny církve uprostřed smutku a záporných stránek její cesty. Století za stoletím totiž pozorujeme, že se rodí také síly reformy a obnovy, protože novost Boha je neúprosná a dává vždycky novou sílu k cestě vpřed. Tak tomu bylo i ve 13. století se vznikem a mimořádným rozvojem žebravých řádů, jež byly vzorem velké obnovy v nové dějinné epoše. (Papež Benedikt XVI., katecheze na generální audienci, 13. ledna 2010)
