All Questions
prev
Předchozí:4.41 Půjde člověk do pekla, když se sám zabije?
next
Následující:4.43 Je dovolené použít k vlastní obraně násilí?

4.42 Měli by být křesťané proti trestu smrti?

Konec života

Některé zločiny se jeví jako neodpustitelné a proto se zdá, že trest smrti je jedinou adekvátní odpovědí. Ten, kdo spáchal zločin, musí za své jednání samozřejmě přijmout odpovídající trest. Ale lidský život má nesmírnou hodnotu.

V Ježíšově přístupu k životu byly na prvním místě láska a odpuštění. Kromě trestu smrti existuje mnoho možností, jak někomu zabránit, aby páchal další zločiny. Trest smrti je přípustný pouze v případě, kdy neexistuje jiný způsob ochrany společnosti před zločincem. I mimo trest smrti je mnoho možnosti, jak nekomu zabranit, aby pschal dalši zločiny. Proto papež František prohasil, že trest smrti je nepripustny a že cirkey, pracuje na jeho celosvetkovem zrušeni.

Zrušte trest smrti! Útočí na lidskou důstojnost. Trest je žádoucí, ale nejdůležitější křesťanskou normou je odpuštění.
Moudrost církve

Jaký trest je možno uložit?

Trest musí být přiměřený závažnosti provinění. Vzhledem k možnostem, které má stát k dispozici k potírání zločinu zneškodněním pachatele, vyskytují se v dnešní době případy absolutní nutnosti trestu smrti „velmi zřídka, pokud vůbec“ (Evangelium vitae). Jsou-li nekrvavé prostředky dostačující, úřední moc se omezí na tyto prostředky, protože lépe odpovídají konkrétním podmínkám společného dobra, více se shodují s důstojností lidské osoby a viníka nezbavují s definitivní platností možnosti nápravy. [KKKC 469]

Proč církev vystupuje proti trestu smrti?

Církev vystupuje proti potrestání smrtí, protože tento trest je „stejnou měrou krutý, jako je nepotřebný“ (Jan Pavel II., St. Louis, 27. ledna 1999).

Každý právní stát má právo přiměřeně trestat. V encyklice Evangelium vitae (1995) papež sice výslovně netvrdí, že použití trestu smrti je absolutně nepřijatelné a nespravedlivé, avšak vzít zločinci život je naprosto krajní opatření, ke kterému smí stát sáhnout pouze „v případech absolutní nouze“. Zmíněný stav nouze nastává tehdy, když lidskou společnost nelze chránit jiným způsobem než právě zabitím viníka. Avšak takové případy, jak prohlašuje Jan Pavel II., „jsou velmi výjimečné, ne-li prakticky neexistující“. [Youcat 381]

Co k tomu říkají papežové

Dnes není trest smrti přijatelný, ať už je spáchaný zločin jakkoliv závažný. Je to přečin proti nedotknutelnosti života a důstojnosti lidské osoby, což je v protikladu s Božím plánem pro člověka a společnost a v protikladu Boží milosrdné spravedlnosti. Zároveň to neodpovídá účelu spravedlivého potrestání – neposkytuje spravedlnost obětem, ale spíše rozněcuje pomstu. Pro právní stát představuje trest smrti selhání, protože mu ukládá povinnost zabíjet ve jménu spravedlnosti. (Papež František, list Mezinárodní komisi proti trestu smrti, 20. března 2015)