3.21 Která místa jsou v kostele nejdůležitější?
Tři věci hrají při mši tak důležitou roli, že jim byla ve struktuře kostela dána stálá místa. Oltář má v chrámu centrální pozici a je symbolem Ježíše, „živého kamene“, na kterém je postavena církev (1 Petr 2,4) 1 Petr 2,4: K němu přistupujte, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný. .
Ambon (lektorský pult) je místem, kde z Bible čteme Boží slovo. Zvláštní místo je dáno také sedesu, křeslu celebranta (většinou kněze). Během liturgie celebrující kněz představuje lidu Boha, zároveň i lid Bohu. Mimo mši je nejdůležitější místo určeno svatostánku, krásné schránce, kde se uchovává „chléb“, hostie, které jsou Ježíšovým tělem.
Která liturgická místa jsou v kostele nejdůležitější?
Ústředními místy kostela jsou: oltář s křížem, svatostánek, sedadlo pro biskupa nebo kněze, ambon, křtitelnice a zpovědnice.
Oltář tvoří ústřední místo celého kostela. Na něm se při slavení eucharistie zpřítomňuje Ježíšova oběť na kříži a jeho zmrtvýchvstání. Je to také tabule, ke které je zván Boží lid. Svatostánek, sakrální schránka, zaujímá co možná nejčestnější místo v kostele, protože poskytuje příbytek eucharistickému chlebu, v němž je osobně přítomen Pán. Takzvané věčné světlo upozorňuje na to, že svatostánek je skutečně „obýván“. Pokud věčné světlo nesvítí, svatostánek je prázdný. Vyvýšené sedadlo (lat. cathedra) biskupa nebo kněze nám má připomínat, že v konečném důsledku je to sám Kristus, který stojí v čele svého společenství. Ambon (z řec. anabainein = vystupovat) je čtecí pult, od kterého zaznívá Boží slovo. Toto vyčleněné místo poukazuje na hodnotu a důstojnost biblických čtení, která jsou slovem živého Boha. Křtitelnice slouží k udělování křtu a svěcená voda má v nás oživovat vlastní křestní slib. Ve zpovědnici nebo zpovědní místnosti vyznáváme své viny a přijímáme odpuštění. [Youcat 191]
Zvláštní pozornost je třeba věnovat ambonu jakožto liturgickému místu, z něhož se Boží slovo přednáší. Ambon má stát na dobře viditelném místě, kam se během bohoslužby slova spontánně upíná pozornost věřících. Je dobré, když je pevný, zhotovený jako sochařský prvek v estetickém souladu s oltářem, aby tak i na pohled představovaly teologický smysl dvojího stolu slova a eucharistie. Od ambonu se přednášejí čtení, responsoriální žalm a velikonoční chvalozpěv; kromě toho se tam může pronášet homilie a modlitba věřících. (Papež Benedikt XVI., Verbum Domini [Slovo Páně], apoštolská exhortace o Božím slově v životě a poslání církve, čl. 68, 30. září 2010)
