2.3 Kdo „sedí“ na křesle sv. Petra, na Svatém stolci?
Apoštol Petr byl prvním papežem. Současný papež je jeho nástupce, a proto obrazně řečeno „sedí na stolci svatého Petra“. Ve skutečnosti však Svatý stolec není nějakým sedadlem, ale představuje vedení církve.
Svatý stolec udržuje vztahy s církví, tj. s diecézemi po celém světě. Vatikán je miniaturní stát, který je v mnoha zemích diplomaticky reprezentován Svatým stolcem. Díky své unikátní diplomatické pozici může církev často hrát pozitivní roli, kupříkladu v mírových jednáních.
Jaké je poslání papeže?
Papež, římský biskup a nástupce svatého Petra, je trvalý a viditelný zdroj a základ jednoty církve. Je zástupcem Krista, hlavou biskupského sboru a pastýřem celé církve, nad níž má z Božího ustanovení plnou, nejvyšší, bezprostřední a všeobecnou pravomoc. [KKKC 182]
Co je úkolem papeže?
Papež je jako nástupce svatého Petra a jako hlava biskupského kolegia zárukou jednoty církve. Má nejvyšší pastorační zmocnění a nejvyšší autoritu při rozhodování ve věroučných a disciplinárních otázkách.
Ježíš svěřil Petrovi jedinečné přednostní postavení mezi apoštoly. Petr se tak stal autoritou prvotní církve. Řím – místní církev, kterou Petr vedl, a také místo jeho mučednické smrti – se stal po jeho smrti duchovním centrem mladé církve. Římu podléhaly všechny církevní obce, protože byl měřítkem pravé, úplné a nefalšované apoštolské víry. Až dodnes je každý biskup Říma stejně jako Petr vrchním pastýřem církve, jejíž skutečnou hlavou je Kristus. Pouze v této funkci je papež „Kristovým zástupcem na zemi“. Jako nejvyšší autorita v oblasti pastorace a v učení bdí nad tím, aby byla hlásána pravá víra. Pokud se dopustí vysvěcení nositelé církevního úřadu závažného pochybení v otázkách učení a mravů, musí papež v nezbytných případech odvolat jejich pověření k vyučování nebo je musí postavit mimo službu. Jednota v otázkách učení a mravů zaručená učitelským úřadem církve, v jejímž čele stojí papež, dodává katolické církvi do značné míry odolnost a přitažlivost. [Youcat 141]
Jelikož nenásleduji jiného vůdce než Krista, nejsem ve spojení s nikým jiným než se stolcem Petrovým. Vím totiž, že on je skálou, na které je zbudována církev! To je ten dům, kde jedině lze právoplatně požívat velikonočního Beránka. To je Noemova archa a ten, kdo se na ní nenachází, zahyne, až přijde potopa. [Sv. Jeroným, Dopisy, č. 15 (ML 22, 355)]
