DeoQuest and TweetignwithGOD

 

All Questions
prev
Předchozí:4.35 Co je to klonování?
next
Následující:4.37 Kdy je člověk mrtvý?

4.36 A co kmenové buňky a geneticky upravené plodiny?

Umělé oplodnění, embrya a klonování

Kmenové buňky jsou speciální buňky, které hrají důležitou roli ve vývoji lidského těla. Některé typy kmenových buněk lze v laboratořích vypěstovat k vytvoření tkáně, která by mohla pomoci lidem se specifickými nemocemi. O mravní přípustnosti tohoto postupu rozhoduje původ kmenových buněk.

Když jsou tyto buňky získávány například z pupeční šňůry, je to v pořádku. Tato procedura totiž nepoškozuje žádnou lidskou bytost. Ale embrya, malé lidské bytosti, se k těmto účelům nikdy používat nesmí. Neexistuje však žádná zásadní námitka proti geneticky upraveným plodinám a zvířatům, pokud se tyto procesy provádějí ohleduplně a pro dobro lidí.

Kmenové buňky se mohou používat k léčbě, ale nikdy ne za cenu lidského života. S opatrností můžeme používat geneticky upravené plodiny.
Moudrost církve

Co je to společné dobro?

Společným dobrem se rozumí souhrn podmínek společenského života, které jak skupinám, tak jednotlivým členům dovolují uskutečňovat vlastní dokonalost. [KKKC 407]

Co zahrnuje společné dobro?

Společné dobro zahrnuje: respektování a rozvoj základních práv osoby; rozvoj duchovních a časných dober osob i společnosti; mír a bezpečnost všech. [KKKC 408]

Kde se společné dobro nejplněji uskutečňuje?

Společné dobro nachází své nejplnější uskutečnění v politických společenstvích, která hájí a rozvíjejí dobro občanů a jejich sdružení, aniž by zapomínala na společné dobro celé lidské rodiny. [KKKC 409]

Jaké poslání vykonává biskup v místní církvi, která mu byla svěřena?

Biskup, jemuž byla svěřena místní církev, je viditelným principem a základem jednoty této církve, v níž jako Kristův zástupce vykonává pastýřské poslání za pomoci svých kněží a jáhnů. [KKKC 327]

Kdy jsou vědecké, lékařské nebo psychologické pokusy na osobách nebo skupinách lidí mravně oprávněné?

Vědecké, psychologické a lékařské pokusy na živém člověku jsou povoleny pouze za předpokladu, že slouží celkovému dobru osoby a společnosti a jsou-li prováděny se souhlasem dotyčných osob, dostatečně informovaných, bez nepřiměřených rizik pro jejich život a tělesnou a duševní integritu.

Pokusy navíc nesmějí vystavovat člověka významnému riziku. Pokud si někdo hodlá učinit z člověka objekt bádání bez jeho souhlasu, dopouští se zločinu. Známý je případ Wandy Poltawské, která se stala během nacistické hrůzovlády obětí zločineckých pokusů na lidech v koncentračním táboře Ravensbrück. Později se tato lékařka-psychiatrička zasazovala o obnovu lékařské etiky a patřila k zakládajícím členům Papežské akademie pro život. [Youcat 390]

Co k tomu říkají papežové

Církev samozřejmě oceňuje a povzbuzuje pokrok biomedicínských věd, které otevírají dosud neznámé terapeutické perspektivy za pomoci např. kmenových buněk, anebo pokroky v oblasti terapií navracejících plodnost. Současně však cítí povinnost osvěcovat svědomí všech, aby vědecký pokrok skutečně respektoval každou lidskou bytost, jíž je třeba přiznat osobní důstojnost, protože byla stvořena k obrazu Božímu. (Papež Benedikt XVI., promluva ke Kongregaci pro nauku víry, 31. ledna 2008)