1.14 Jaký je rozdíl mezi Biblí a Koránem?
Muslimové věří, že Korán je doslovný text od samotného Boha, který anděl nadiktoval v arabštině Mohamedovi. Texty Koránu jsou pro muslimy posvátné. Také Bible je pro křesťany posvátným textem. Věříme, že autoři Bible byli inspirováni Duchem Svatým, ne však tím způsobem, že by jim Bůh text přímo diktoval. Tentýž Duch Svatý, jenž inspiroval pisatele biblických knih, pomáhá čtenářům všech dob Bibli správně interpretovat.
Co se týče obsahu, Korán popírá, že by byl Ježíš Synem Božím, že zemřel a vstal z mrtvých. To znamená, že není uznávána ani pravda, že v Ježíši se Bůh z lásky k nám stal člověkem.
Jakou funkci má Písmo svaté v životě církve?
Písmo svaté je v životě církve oporou a zdrojem síly. Pro její děti je posilou víry, pokrmem duše a pramenem duchovního života. Je duší teologie a pastýřského kázání. Žalmista říká: „Svítilnou mým nohám je tvé slovo a světlem mé stezce“ (Žl 119,105). Církev proto vybízí k časté četbě Písma svatého, „vždyť neznat Písmo znamená neznat Krista“ (sv. Jeroným). [KKKC 24]
Víra v Boha, vyznávaná duchovními potomky Abraháma – křesťany, muslimy a židy –, pokud je žita upřímně a proniká životy lidí, je jistým základem důstojnosti, bratrství a svobody lidí i principem přímosti v morálním jednání a životě ve společnosti. A co víc: v důsledku této víry v transcendentního Boha Stvořitele se člověk ocitá na vrcholu stvoření. Jak učí Bible, člověk byl stvořen „k Božímu obrazu“ (Gn 1,27); v Koránu, posvátné knize muslimů, do člověka stvořeného toliko z prachu „Bůh vdechl ducha a obdařil ho sluchem, zrakem a srdcem“, tj. inteligencí (súra 32,8). (Papež Jan Pavel II., Ankara, 29. října 1979)