All Questions
prev
Předchozí:6.14 Je vůbec možné dosáhnout míru po celém světě? Mohu k němu přispět i já? Jak bychom měli reagovat na vraždění, diktatury, anexe nebo obchod se zbraněmi?
next
Následující:7.11 Mohu se stát svatým i jako součást ozbrojených složek?

6.15 „Milovat své nepřátele“, dá se to? Existuje podobnost mezi katolickou církví a armádou? Jak si mohu vybrat mezi službou sobě samému nebo společnému cíli?

Právo & Mír- #YniGOD

 

Láska je naší neoddělitelnou součástí a sluší nám více než nenávist. Milovat své nepřátele, modlit se, snažit se je vidět jako lidské bytosti spíš než předměty nenávisti a chápat jejich pohled. S Boží pomocí je toto uskutečnitelné i pro Tebe! Je mnoho podobností mezi církví a armádou. Například úplné oddání společnému cíli, vyššímu dobru. 

Žijeme ve vztahu k ostatním. Sloužit společnému zájmu [>6.21] znamená sloužit sám sobě a ostatním zároveň. Ano, znamená to také se něčeho vzdát, ale tím také vzroste spokojenost celku. Ježíš nedělá rozdíl mezi službou ostatním a službou sám sobě (Mt 7,12). 
 

 

Za pomoci víry je láska k nepříteli možná. Křesťané a vojáci jsou oddaní službě společnému cíli. Tím, že jsi ve vztahu sám k sobě, společný cíl je dobrý i pro Tebe.
Moudrost církve

Jak nás Ježíš učí modlit se?

Ježíš nás učí modlit se nejen modlitbou Otče náš, nýbrž i tehdy, když se modlí. Tímto způsobem kromě obsahu nám ukazuje předpoklady opravdové modlitby: čistotu srdce, které hledá Království a odpouští nepřátelům; odvážnou a synovskou důvěru, která jde daleko za to, co pociťujeme a chápeme; bdělost, která chrání učedníka před pokušením [KKKC 544].

V čem spočívá přímluva?

Přímluva spočívá v tom, že prosíme o něco ve prospěch někoho druhého. Připodobňuje nás a spojuje s modlitbou Ježíše, který se u Otce přimlouvá za všechny lidi, zvláště za hříšníky. Přímluva se má vztahovat i na nepřítele [KKKC 554].
 

Jak je možné odpuštění?

Milosrdenství proniká do našeho srdce jen tehdy, umíme-li odpustit i svým nepřátelům. A tedy i když se to člověku zdá nemožné splnit tento požadavek, srdce, jež se nabídne Duchu svatému, může jako Kristus milovat až do krajnosti, přeměnit zranění na soucit, přeměnit urážku na přímluvu. Odpuštění se podílí na Božím milosrdenství a je vrcholem křesťanské modlitby [KKKC 595].

Co k tomu říkají papežové

„Bohoslužba je opak nevraživosti. Proti nevraživosti se bojuje potíráním kultu hořekování. Kolikrát jen bědujeme nad tím, čeho se nám nedostává a co se nám nedaří! Ježíš ví, že se mnohé nedaří a že vždycky bude někdo, kdo na nás nevraží, i někdo, kdo nás bude pronásledovat. Od nás však žádá jen modlit se a milovat. To je Ježíšova revoluce, ta největší v dějinách: od nenáviděného nepřítele k milovanému, od kultu hořekování ke kultu darování. Taková je cesta, jsme-li s Ježíšem!“ [Papež František, Homilie z Bari, 23. února 2020].