4.22 Je špatné, když mám problém s čistotou?

Čistota zahrnuje schopnost sebeovládání, jako výraz lidské svobody zaměřené na darování sebe sama. Vyžaduje celistvou a trvalou výchovu, která se provádí postupně v jednotlivých údobích růstu. [KKKC 489]

Čistota zahrnuje schopnost sebeovládání jako výraz lidské svobody zaměřené na darování sebe sama. Všechno, co napomáhá člověku k tomu, aby byl ve svých vztazích bohatší, zralejší, svobodnější a láskyplnější, napomáhá také k čisté lásce. Žít v čisté lásce je ovšem také milost a zázračný Boží dar.

Čistota vyžaduje trvalou výchovu a sebevýchovu v jednotlivých údobích růstu. Člověk je svobodný pro lásku, dokáže-li se ukáznit, usilovat o potřebnou čistotu, cvičit se v ní a v každém věku ji zachovávat. Čistota je mravní ctnost, ale také Boží dar. Proto je pro člověka důležité prosit Boha o dar čistoty a o to, aby Bůh člověka ve svém nekonečném milosrdenství chránil před pokušením a aby ho posiloval v lásce. [Youcat 405]

K dispozici je mnoho prostředků: Boží milost, pomoc svátostí, modlitba, sebepoznání, cvičení v odříkání přizpůsobené různým situacím a uskutečňování mravních ctností, zvláště ctnosti mírnosti, která směřuje k tomu, aby rozum ovládal vášně. [KKKC 490]

Láska je svobodný dar srdce.

Být naplněn láskou znamená najít v někom takové zalíbení, že člověk vystoupí ze sebe a oddá se předmětu své lásky. Například učitelka v mateřské škole může věnovat celé své srdce svým svěřencům. Láska je obsahem každého přátelství. Na zemi je ale nejkrásnější podobou lásky vztah muže a ženy, v němž se dva lidé odevzdávají navzájem jeden druhému. Každá lidská láska je odrazem Boží lásky, která je zdrojem veškeré skutečné lásky. Láska je totiž tím, co Nejsvětejší Trojice prožívá ve svém vnitřním životě. V Bohu se odehrává neustálé sdílení a trvalé odevzdání a z přemíry Boží lásky dostáváme podíl na této nekonečné lásce i my lidé. Čím více člověk miluje, tím více se podobá Bohu. K lásce jsou povoláni všichni lidé, avšak povolání k zvláštní a mimořádně hluboké lásce dostávají ti, kdo vstupují do manželství, kde se jako muž a žena milují a stávají „jedním tělem“ (Gn 2,24). [Youcat 402]

Hříchy, které těžce odporují čistotě, každý podle povahy vlastního předmětu, jsou: cizoložství, sebeukájení (masturbace), smilstvo, pornografie, prostituce, znásilnění a homosexuální praktiky. Tyto hříchy jsou projevem neřesti chlípnosti. Jsou-li spáchány na nezletilých, jsou ještě těžším útokem proti jejich tělesné a mravní integritě. [KKKC 492]

Sebeukájení je prohřeškem proti lásce, protože z vyvolání rozkoše dělá samoúčelnou věc, oddělenou od lásky mezi mužem a ženou. Proto „sex se sebou samým“ sám v sobě obsahuje rozpor.

Církev sice nedémonizuje sebeukájení, ale varuje před jeho banalizováním. Mnozí mladí i dospělí se ocitají ve skutečném ohrožení, že kvůli konzumu pornografických obrázků, filmů či internetových nabídek propadnou osamění, místo aby hledali cestu k osobnímu vztahu lásky. Osamělost může vést do slepé uličky, ve které se sebeukájení může změnit v závislost. Podle hesla „na sex nikoho nepotřebuji, vystačím si sám, kdy a jak se mi zachce“ ovšem nikdo nedojde skutečného štěstí. [Youcat 409]

Smilstvo (řec. porneia) znamená v původním významu pohanské sexuální praktiky, jako například chrámovou prostituci. Později byl tento pojem vztažen na všechny podoby sexuálního jednání mimo manželské společenství. Dnes je vykládán často v trestně právním významu (mravní poškozování nezletilých, závislých osob atd.).

Smilstvo se často zakládá na svádění, klamání, násilí, závislosti a zneužívání. Smilstvo je těžkým proviněním proti lásce, protože zraňuje důstojnost člověka a zneuznává smysl lidské sexuality. Stát má povinnost chránit před nemravným jednáním především nezletilé. [Youcat 410]
 

V prostituci se „láska“ stává pouhým zbožím a člověk je degradován na objekt rozkoše. Proto je prostituce těžkým proviněním proti lidské důstojnosti a závažným proviněním proti lásce. 

Ti, kdo těží z prostituce – obchodníci s „bílým masem“, pasáci a kuplíři – na sebe uvalují těžkou vinu, když nutí ženy, muže, děti a mladistvé, aby prodávali vlastní tělo. Často se tak děje za použití násilí nebo závislosti. [Youcat 411]

Ten, kdo zneužívá lásku tím, že vytrhuje lidskou sexualitu z intimity lásky dvou lidí a činí z ní spotřební zboží, dopouští se závažného hříchu. Ten, kdo vyrábí, konzumuje a nakupuje pornografické zboží, poškozuje lidskou důstojnost a svádí druhé lidi ke zlu.

Pornografie je obměnou prostituce, protože i zde se člověku namlouvá, že existuje „láska“ za peníze. Pornohvězdy, producenti i obchodníci se podílí stejnou měrou na tomto závažném provinění proti lásce a lidské důstojnosti. Ten, kdo konzumuje pornografická média, kdo se pohybuje ve virtuálním pornosvětě nebo kdo se přímo účastní pornografických záležitostí, se tak ocitá v širším okruhu prostituce a vědomě podporuje špinavý miliardový obchod se sexem. [Youcat 412]
 

Znásilnění je násilné proniknutí do pohlavní intimity druhého. Je to potupení přímo v centru jeho schopnosti milovat. Ten, kdo druhého znásilní, připraví ho o čest, svobodu, tělesnou a mravní neporušenost.

Násilník se dopouští zločinu proti samé podstatě lásky. Podstatou sexuálního sjednocení je totiž naprosto svobodné odevzdání v osobní lásce. Proto je sexuální násilí naprosto nepřípustné i v manželství. Nejzavrženíhodnější je ovšem znásilnění ve vztahu sociální, hierarchické, profesní či příbuzenské závislosti, například ze strany rodičů k dětem či ze strany učitelů, vychovatelů a kněží k jejich svěřencům. [Youcat 413]